Osmnáct měsíců jako by nebylo. Však on mi Pantáta už před deseti lety říkal, ať si dám bacha na život po třicítce, že to pofičí a ani se nestavím divit. Fičí to hrozně a já se z titulu povolání zas stěhuju. Tentokrát o kontinent blíž. Více
Potkali jsme se po roce v Baku s Blankou. Já tu byl mezitím téměř pořád, to ona je přespolní. Cestou do nové kavárny jsme se smíchem zavzpomínali, jak jsme vloni v Cafe Mozart dostali slevu za to, že nejsme Arméni. Pořádně se neznáme, ale plácáme o všem možném. Nejvíc o prostituci a obchodu s bílým masem (traffickingu, nikoli drůbežárnách), protože Blanka cosi na toto téma v Azeru tvoří pro ILO. Mluvíme o práci a životě v humanitárních organizacích, jaká past to je a jak je třeba se včas vzpamatovat a vystoupit z vlaku. Blanka má jasno, je usazená ve Vídni. Já též brzy opouštím Kavkaz po dost letech, leč další destinace má do usazenosti daleko. Jako bumerang se vrací oblíbená báseň Roberta Frosta, americký popík, jehož kvalitní český překlad bohužel neznám. Více
Nasedl jsem na ruzyňském letišti do jejího vypůjčeného Peugeota a vyjeli jsme směr severozápad. Když jsme se viděli před patnácti lety naposledy, jeli jsme přesně opačným směrem. Auto prý tenkrát bylo Ford a setkání to bylo mé první dospělé. Vlastně jsem tedy tátovu sestřenici Bušu potkal jen dvakrát v dospělém životě, i když v poslední době za to spíš můžu sám. Do devětaosmdesátého jsem ji znal hlavně z dotazníků, ve kterých jsme ji tu a tam museli uvést. Více
Humanitarian aid worker. Momentálně v Tbilisi.
petrkost
petr[at]kostohryz.net
| << < Březen 2010 > >> | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 |
| 08 | 09 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||