Reklama
 
Blog | Petr Kostohryz

Nechápu

A nechápat je lidské. V Pákistánu se počet postižených povodní blíží dvojnásobku počtu oyvatel České republiky, plus mínus pár Prah a Brn, a FTS zatím ukazuje mizerné 293 milióny vybrané na humanitární pomoc.

 

Šestnáct doláčů na člověka, který přišel úplně o vše. Zatraceně málo, i kdyby ta suma neobsahovala režijně-logistické náklady humanitárek, jež jsou nicméně nezbytné a klidně zaberou dvacet i třicet procent celkové sumy. To u těch levnějších, neziskových nevládek, u agentur OSN je to mnohem více, zejména některých, oblekářských.

Mezinárodní společenství nabídlo Pákistánu, jenž zažívá humanitární katastrofu dosud nepoznaných rozměrů, částku podobnou třeba Palestině. Jako by zapomněli, že bída z lidí vlky činí, světová teroristická elita prošla pákistánskými medresami a výcvikovými tábory a vlky žene z lesů hlad. Nezapomněli všichni, zdá se. Třetina darovaných peněz přišla od spojence číslo jedna, USA, jež dva roky podporují boj pákistánské armády proti Talibánu na severozápadě země. Tedy nejprve pákistánskou vládu donutily bojovat a od té doby ji podporují.

Reklama

Jiný tradiční přítel, Saudská arábie, která v dobách studené války ke každému dolaru z americké kasy přispěla dolarem svým a donedávna se řadila mezi nejvýznamější mezinárodní pakistánské dárce, se propadla na pouhé tři procenta z celkové darované sumy a desetinu amerického příspěvku. Doufejme, že to zas neznamená přesun saudských peněz do neoficiality, z čehož těžívávaly nejen pákistánští politici a tajné služby, ale i různé zájmové spolky posléze plnící seznamy teroristických organizací.

Půl druhého miliónu zničených domů, osmnáct miliónů lidí povodeň nějak zasáhla. Mozek mi to nebere. Ani jak se nás ten strašlivý průser netýká. Nejsem somnambul, který bude mobilizovat a zoufat si a nadávat, že nikdo nepomáhá, protože pomáhat bližním se má, blablabla. Beru naopak velmi pragmaticky a divím se i nedivím, jak je nám to jedno. Přírodníma a jinýma katastrofama jsme přesycení a prostě přepínáme a zapomínáme na předchozí program. Život je krátký a beztak všechny bídy světa nenapravíme. Tím spíše, že nás pořád někdo bídami krmí. Vše a hned. Zlaté devatenácté století a sladké nevědomí. Nelamentuji, přijde mi nepochopitelné i pochopitelné zároveň. Koho zajímá, že nějaký Indus prostě smyl šestou nejlidnatější zemi světa. Dyk ani pořádně nesmyl – týká se jen zhruba desetiny Pákistánců! Ani ne dvojnásobek počtu obyvatel České republiky, plus mínus pár Prah a Brn.