Nepředpokládám, že by v našich hájích a luzích stále ještě bloudilo
příliš mnoho šílenců, kteří nadále věří, že na vedoucích pozicích stran ptáků,
třešní, růží a jiných fauno-flóřích talismanů se vesměs motají lidé slušní a
čestní. Stejně jako si nedokážu představit, že by si někdo o Vlastimilu
Tlustých mohl myslet, že je to férový a rovný chlap. Nechápu ale, jak česká
média začínají slintat při pouhém zavětření tučné kosti. Jako Pavlovovi psy, na
které pak nakonec žádné žrádlo nezbude, ba co víc, zase se budou muset omlouvat
a zvyšovat tak Vlastíkovu imydž nespravedlivě osočovaného. Vzhledem
k dosavadnímu renomé (a hroší kůži) omílaného politika si též nedokážu představit,
že by na chvilku ztratil kontrolu nad sebou samým a prachy prostě sbalil. Žádný
článek křičící cokoli ve smyslu: „Pět miliónů od tuneláře se neobjevilo v účetnictví
ODS" jsem nicméně zatím nezaregistroval. Ukazovat kostnatým prstíkem na Tlustého
je totiž tak snadné, zatímco pátrat po tom, jak asi vypadá černé účetnictví
vládní strany je úkol pro skutečné profíky.
Novinové zprávy se téměř tváří, jako by pan podnikatel byl jen štědrým a oklamaným fanouškem ptačí
strany, který měl kdysi pár volných melounů, dal je na ornitologickou humanitárku a teď si je náhodou nechal překontrolovat. Karel
Takáč, autor tříapůlmiliardového tunelu v náchodské KTP Quantum , prý ODS předal
peníze na přelomu let 2001 a 2002. Někdy v té době bylo také poprvé
vysloveno podezření, že představitelé společnosti (Takáč, Takáčová atd.) používají
klientské vklady pro vlastní potřebu. Klasika, kterou asi není třeba dále rozebírat, v níž ale figurují zajímavé časové shody, jež nemohou nepobavit:
ODS dostala údajný pětimeloun, když šli po tuneláři věřitelé a policie. Peníze
zmizely (však oni se ale najdou, uvidíte, on se jen pan Kočí špatně podíval). Bona-fide
sponzor si jde náhodou zjistit, jak že to bylo před těmi sedmi lety, sotva
měsíc poté, co vrchní soud zrušil jeho osvobozující rozsudek. Šéf strany a
premiér komentuje přes sms lakonicky: Považuji to za možné. A když to říká on,
tak to je přeci naprosto v pořádku a já se už ničemu nedivím. A zároveň se
zavazuji, že o českém bahňáku budu nadále nic jen mlčet. I kdybych se při čtení zpráv řehtal sebevíc.