Ostatní holčičky Fatimě vůbec nezáviděly. Kdo by se koneckonců chtěl vdávat
v osmi letech, na manželovo postavení nehledě. Nejprve se oženil s Fatiminou
sestrou, která ale záhy zemřela. Říkalo se, že ji umlátil k smrti. Zanedlouho
poté se zjevil, popadl Fatimu a zase zmizel.
Svatební noc se nekonala a novomanžel rovnou zavřel nevěstu do hliněné kobky
s jedním oknem, které ani jedním směrem nemělo víc než třicet
centimetrů. Na tři roky. Škvírka cely byla jediným zdrojem vzduchu a potravy i
kontaktem s okolním světem. Ač většinu času bez světla, měla jako manželka
nejdříve dozrát. Nebo si počkat až jedna ze dvou dalších manželek přestane
fungovat. Anebo já nevím. Ani proč ji mlátil, když si stěžovala, že se jí stýská po mámě.
Ta se marně snažila Fatimu vyrvat ze spárů mlsného staříka, který se ve
svých pětapadesáti nestydatě už o svatbě vysmíval afghánským statistikám průměrné délky
života. 44,21 roku zní loňský odhad. Poprvé po mnoha letech ženy
statisticky předčily muže, i když jen o pár desetinek.
Do uprchlické osady pár kilometrů od Hérátu přišli Fatimini rodiče Núr-Mohamed
s Dýbou nedospělí s vlastními rodiči někdy v osmdesátých letech,
když je z domova vyhnaly sovětské tanky. Po skončení okupace, občanské
válce a talibánské strašnovládě už v Núr-Mohamedově domovském, převážně
uzbeckém Farjábu pro etnické Paštůny nebylo místo. Rodinnou půdu a majetek už
beztak dávno kdosi zabral. Núr-Mohamed zemřel při dopravní nehodě, když byla
Fatima ještě malá.
Fatimin všemocný manžel byl pravou rukou gentlemana, známého pod jménem Ghulam Jaja, jenž se nedávno proslavil vraždou indického inženýra, ostřelováním dívčích kolejí hérátské lékařské fakulty či inzerátem v místních novinách vyhrožujícím všem pracujícím ženám smrtí. Nezbylo než žádat stařešiny rodu, aby se snažili přimět ženicha k rozumu. Odmítal se bavit, že prý nemá důvod hovořit s cizími lidmi o
vlastním majetku. Zoufalé matce nakonec kdosi poradil, že Fatima může požádat o
rozvod, protože manželství nebylo ze strany manžela naplněno. Delegace stařešin
z běženecké osady přednesla žádost manželovi, který se nabídl, že
k ověření důkazu sám odveze Fatimu do nemocnice. Dojela zkrvavená. K
odstranění důkazu použil vlastní nůž.
Fatima byla zpátky ve své hliněné kobce a její matka se nakonec objevila u nás. Řešíme
sice hlavně majetko-právní spory, v Hérátu jeden dokonce běží proti panu
manželovi, který našim klientům, zatímco živořili v uprchlickém táboře
v Íránu, zabral asi dva džeriby půdy, nicméně rozvody podle šaríi naši
právníci též umí. Rozvody podle afghánské interpretace šaríi, radno podotknout. Manžel i šaría si
nabyté živé jmění cení na deset tisíc dolarů odstupného.
K souhlasu s rozvodem měly manžela přimět další a další delegace stařešin. Jedna za
měsíc. Po roce se nakonec začala chystat poslední džirga. Navrhovatelčini právní
zástupcové nechali hovořit nasupeného manžela, který nenechal nic náhodě a hned
třikrát talaqnul, čímž se de iure sám stal navrhovatelem. Výkupné za
reklamovanou manželku se sice nemění, nicméně manželce se přisuzuje výživné. Manžel supí a vyhrožuje, že si nás podá.
Rozvod nakonec přišel na šest tisíc dolarů. Fatimina matka prodala dům, pozemek,
krávu, popůjčovala si od příbuzných a známých a s dcerou se přestěhovala do
Hérátu, kde je nikdo nezná. Vdávat se prý Fatima už nechce. Ve svých šestnácti letech si nakonec splnila sen. Zapsala se do první třídy.