Slíbil jsem si sice, že se nebudu vyjadřovat k domácí politické scéně, leč ve chvíli, kdy se mě bezprostředně týká, nemohu než své nenovoroční předsevzetí porušit. Ač není úplně jasné, co ten Jirka nechce schválit, zda mu jde jen o samotné počty nebo o českou přítomnost jako takovou, což se však, předpokládám, beztak nedozvíme. Podle kusých zpráv usuzuji, že správná odpověď bude obvyklé cokoli se nakonec bude nejlépe hodit. Co takhle: „My jsme přeci nikdy nezpochybňovali nutnost zapojení České republiky do vojenské operace v Afghánistánu. Šlo nám jen o to, že vláda nepředložila blablabla…“
Tálibán a spol. pečlivě sledují politické trendy v Evropě a USA a určitě budou mít z Timura a jeho party radost. Vždyť napadení české přítomnosti v Afghánistánu se časově shoduje se zveřejněním další výhružky západním zemím, aby své vojáky z Afghánistánu stáhly. Pokud tak čeští premianti opravdu učiní, není vyloučeno, že my zbylí, neprchající, se staneme atraktivní lovnou zvěří, když u nás mají tálibánské hrozby takovou kladnou odezvu.
Též si čtu, že Lubomír Zaorálek v minulosti několikrát obvinil vládu, že nemá jasno v koncepci české mise v Afghánistánu. Že by četl nějaké naše dokumenty? Nebo dokonce můj nedávný blog? Asi ne, protože ani jedno nepojednává o českém kontingentu, ale o celkové vojenské operaci, do které Česká republika přispívá asi půlprocentem vojáků, jež vláda navrhuje zvýšit na celé procento! Velká část českého kontingentu má navíc na starosti ochranu civilních PRTů. Koncepce musejí vymýšlet a vyjednávat politici všech zúčastněných zemí a dopídit se, jakou koncepci zastává opozice není úplně snadné, snad krom občasných proto-komunistických úletů a pravděpodobné dohadování koncepcí na východ od ČR. Možná jim nic jiného nezbývá, protože bych asi též nepozval k vyjednávacímu stolu představitele země, jejíž potenciální premiér (zde by se hodilo nějaké blasfemické zvolání) si honí triko a prohlašuje, že přítomnost českého kontingentu v Afghánu neschválí.
Případné neprodloužení mandátu bude plivnutím do tváře nejen spojencům, ale i většině Afghánců, kteří přítomnost mezinárodních vojsk považují za garanci alespoň jakési stability. V celkově se zhoršující bezpečnostní situaci jsou zahraniční jednotky jedinou silou, která může bezpečnostní trendy zvrátit. „Pomohli to tu zpackat a teď utíkají od vlastního nepořádku,“ je jen jedna z možných reakcí. Na druhou stranu vyvedení českého kontingentu z Afghánistánu koneckonců pouze potvrdí reputaci ČR coby nespolehlivého partnera, který z nedostatku důvtipu, sebedůvěry, názoru strká hlavu do písku, či si hraje na chytrou horákyni. Nu i což, Evropa se, zdá se, na české nebezpečí usilovně chystá. NATO si též zvykne.
P.S. Periodicky se ozývají hlasy navrhující zrušení horní komory Parlamentu ČR. Možná by stálo za úvahu, zda ke zrušení není ta druhá komora. Senát totiž prodloužení zahraničních misí schválil vcelku bez problémů.
A aby bylo alespoň trochu veselo, několik dalších Thomasových fotek Tálibánu, jak je pečlivě nastřádal v kandahárských, kábulských a jiných fotoateliérech visí zde.