Výjimečný stav, zákaz vycházení, i když jen ve Svátu zůstalo 300 až 700
tisíc lidí. Armáda jim vyděluje dny a hodiny, ve kterých můžou vyrazit na jih.
Ve čtvrtek vydělila i autobusy, aby nemuseli jít pěšky. Svezlo se přes deset
tisíc lidí.
Sháníme asi sto tisíc kusů mýdla, ručníků, prostěradel na přikrytí, dvacet
tisíc kýblů, hrnců, lavorů atakdálatakdál. Ostatní humanitárky nám říkaly:
Přivezte cokoli, ono se to neztratí.
Pákistán je největší světový výrobce emergency stanů. Zimních. Můj teploměr
ukazuje jedenačtyřicet ve stínu. Vymýšlíme síťovou protisluneční ochranu nad
stany. Pamatuje si někdo, jak se to dělalo po zemětřesení před čtyřmi lety? V jednom
z táborů se se mnou běženci téměř chtějí sázet, že pod plachtou nevydržím
déle než dvě minuty. Poseděli jsme minut pět, společně vymýšleli jak vnitřní teplotu
dostat pod padesát. V rohu tiše seděly odvrácené ženy. Už opravdu musíme
jít, přesouváme se do dalšího tábora. „Přivezte nám větráky," volají za námi. Vládní
zmocněnec pro Jalala camp potvrzuje, že potřebují jeden větrák na rodinu. Koukám
na rychle natažené elektrické dráty a představuju si, kolik sekund by asi
vydržely po spuštění třinácti set fénů. Deset tisíc lidí ve stanovém táboře.
Duchcov.
Sobotně-večerní statistiky tvrdí, že uprchlíků je 1,1 miliónu. Nepředpokládám,
že by česká vláda kdy vyslala armádu bombardovat vlastní území, ač si při
pročítání novinek z domova dávno broukávám „nevr sej nevr," takže čistě
teoreticky a kdyby náhodou: Celá Praha se během pár týdnů přesune na Vysočinu.
A většina pěšky. Za trest. Zas se mi vrací to klišé: stát se statistikou je mnohem
horší než být v Blesku. Lidská důstojnost dostává strašlivě na frak.
Jedna paní plakala, že se vydali na cestu tak narychlo, že zapomněla
odvázat dobytek, který tak umře hlady a žízní. Sama nemá co na sebe a je absolutně závislá na humanitárce. Obtloustlý, ulhaný úředník několikrát
zopakoval, jak mu to přijde dojemné.
Snažím se dovolat správcům hlavních humanitárních
skladů, abych je upozornil, kolik potřebujeme místa. Že prý probereme až v pondělí,
o víkendu chtějí mít klid.
V Pešaváru ráno bouchlo auto. Pět žen a dvě
děti nepřišly domů. Před chvílí prý další výbuch kousek od trhu, kde jsme ráno sháněli bambusové tyče. Na statistiky budeme muset chvilku počkat.
========================================================
Stany jsou kvalitně uteplené
Čtyři odpoledne, konečně je oběd hotový. Za chvilku se dozvědí, že oběd už skončil a chystá se večeře.
Jídlo se v táboře vaří dvakrát až třikrát denně: Rýže, rýže a rýže
Táborová škola, hodina paštůnštiny
Sprcha
